I letos jsem měl tu možnost strávit tři dny na zřejmě největší světové výstavě o 3D tisku a 3D skenování – na frankfurtském výstavišti. A že bylo na co se dívat. Připravil jsem pro vás alespoň čtveřici krátkých videoreportáží:
I letos se za mnou vypravila redakce Živě.cz, tentokrát Kuba Čížek, abychom se krátce podívali na trendy a možnosti 3D tisku a 3D skenování pro roky 2024 a 2025.
I letos jsem využil nabídky portálu Živě.cz představit (nejen) čtenářům zajímavé technologie profesionálního a průmyslového 3D tisku a 3D skenování. Rád vás v 17 minutách provedu:
V dánském Billundu, kousek od proslulého zábavního parku Legoland (o něm třeba příště), najdete i moderní Lego House. Pokud chcete prožít se svým potomkem výjimečný půlden, tohle je to pravé místo.
Zatímco terasy Lego House plné dětských prolézaček a vstupní dvorana jsou přístupné bezplatně, pořádná zábava začíná až v tvůrčích zážitkových zónách uvnitř. Jako o život tu z desítek milionů kostek ve stejném zápalu staví batolata, matky od rodin i ošlehaní kmeti. Co postavíte z lega, ožije vzápětí v interaktivních expozicích a památka vám dorazí i do e-mailu (včetně videa jen pro vás). Kromě toho je úplně nahoře galerie vydařených výtisků všech velikostí, ve sklepě naopak muzeum značky LEGO.
Rozpovídal jsem se na #MSV pro zkušeného šéfredaktora Computeru Jirku Kuruce, resp. pro čerstvý Týden #Živě. Pozor, je to dlouhé a hutné. :) Laici světa 3D tisku snad ocení pestrost ukázek, specialisté mi, věřím, naopak nebudou příliš spílat za nevyhnutelná zjednodušení. Natáčelo se víru 3. dne letošního brněnského veletrhu přímo na place a zcela bez přípravy, na první dobrou.
Když jsem se nedávno ohlédl, vykoukly na mě tisíce článků, přednášek a recenzí, především o nových technologiích, které ve své době posunovaly hranice možného. Většina z nich zmizela v prachu posledního čtvrtstoletí. Některé by dnes už možná neobstály, jiné jsou dobrou připomínkou doby, ve které vznikly, a problémů, které jsme tehdy řešili.
Psavcem – a později novinářem, šéfredaktorem, ale i copy-/tech-/ghostwriterem – jsem se stal na vysoké škole. Rád jsem chodil do studentského kina a dělil se o recenze filmů s ostatními, přispěl nějakým tím fejetonem. To vše do oficiálního celouniverzitního časopisu studentů s příznačným názvem NoName. Později jsem byl pár semestrů (poněkud neúmyslně) i jeho šéfredaktorem.
Jak však univerzitní život skončil, odstavce přibývaly ponejvíc v technických zprávách a ve výkresové dokumentaci. Navrhoval jsem s kolegy domy na míru, ve kterých by se lidem skvěle bydlelo a trávilo volný čas. V dřevních dobách, kdy se weby ještě běžně psaly v HTML 2.0 či WAP, jsem za nepatrné honoráře připravil i pár menších stránek. Pak mě ale vítr z (tehdy prokletého) stavebnictví zavál zpět, víc ke klávesnici. A tehdy má jízda psavce opravdu začala…
Ač je pro mnohé 3D tisk jen pomůckou při bastlení, drobných inovacích a modelářství, v průmyslu tato technologie hraje stále významnější roli. A mnohé zajímavé technologie a materiály jsou stále dostupnější i menším týmům.
V lednu jsem pro 3Dwiser a konferenci Brno Industry 4.0 připravil krátké ohlédnutí za novinkami, které se prosazují i v Česku. Nezestárly, zvu vás na YouTube. Budu vám na chvíli průvodcem:
Čas od času je dobré uklidit. A tak jsem staré příspěvky – ponejvíce o 3D tisku a technologických novinkách – poslal do zaslouženého důchodu. Přeci jen, nostalgie za Google+ je dodnes silná, ale informace už notně okoraly.
 |
| PS: O obrázek se postarala AI #MidJourney. |
