20200718

Pokoj všem snílkům

Vložit do jedné bytosti tolik přemýšlení, citů a pocitů, víry ve spravedlnost a rozum, ale také tolik věčných otázek a pochybností, to se ti, Vrchní konstruktére, pravda moc nevede. A děláš to zas a znova – snad očekávajíc velký triumf. Sám dobře víš, že mezi hloupým a chytrými, srdečnými a zlými, ochránci a všehoshopy vládne už tak křehká rovnováha. Párkrát to bylo o fous a Cháron už chystal flotilu na cestu. Chtěl bys tady na Zemi s lidmi začínat znova od píky? 

Nejsi tu první pátek. Přesto zoufale experimentuješ. Víš dobře, jak to končí. Tu smyčka pod trámem, onde uříznuté ucho, rozlámaná srdce či jen paralýza z pohledů kamsi daleko za obzor. 

Nemohl bys vystačit s génii? Vždyť tě musí bavit daleko víc. Jejich spalující cílevědomost, neústupnost, sžíravý talent, tah na jednu bránu..! Nebo se spokojenými hlupáky pasenými všehoschopným gaunerstvem? Je to osvědčená hra bez velkých překvapení, funguje nekonečně dlouho. 

Ale pochyby? Co na nich chceš stavět.

Proč musíš pořád tahat kartu rozháraných, neškodných snílků? Čemu pomohou? Vždyť jsou ostatním jen pro smích, podezřelí už tím svým věčným zkoumáním lepších cest. Dobrá, občas některý nakazí svým snem i široké okolí. Revoluce je ale krvavá lázeň se smutným koncem pro mnoho bytostí, do kterých vkládáš svou naději. 

Nestálo by za to aspoň některým snílkům jejich trápení trochu ulehčit? Nechat je ochutnat poznání, které už nebude třeba zpochybňovat? Chvilku štěstí, která se hned nerozplyne v otázkách, je-li to dost? Sám víš, kolik vnitřních přílivů a odlivů pohání tvůrčího snílka den co den. Co mu už na startu dopřát vlohy prožít chvíle klidu? 

Děkujeme. 
snílci


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý smysluplný a/nebo povzbudivý komentář.